Náhrada mzdy v roce 2020 podle nových podmínek

Náhrada mzdy (platu, odměny) se poskytuje v souladu s § 192 zákoníku práce pouze v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od patnáctého dne je zaměstnanec zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení.

Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2020 se bude vycházet z vyměřovacího základu roku 2018. Vyhlášeno Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 270/2019 Sb.

Náhrada mzdy pro rok 2020

Při výpočtu náhrady mzdy se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.

Redukční hranice pro nemocenské

Redukční hranice

První

Druhá

Třetí

Rok 2019

1 090 Kč

1 635 Kč

3 270 Kč

Rok 2020

1 162 Kč

1 742 Kč

3 484 Kč

 

Redukční hranice se každoročně mění minimálně, ale i tak je nutné upravit údaje pro výpočet nemocenského a náhradu mzdy. Poskytovatel mzdového programu by měl na tuto změnu reagovat automaticky. Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2020 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic.

A samozřejmě podle stávajících pravidel. Poskytování náhrady mzdy se totiž v průběhu roku změnilo. K 1. červenci 2019 byla zrušena třídenní karenční doba. Zaměstnavatel nyní poskytuje náhradu mzdy od první zameškané směny. Více v článku: Od července se snížilo nejen nemocenské, ale i superhrubá mzda

 

Redukční hranice pro náhradu mzdy

 

Krok první

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:

·         První RH: 1 162 × 0,175 = 203,35 Kč

·         Druhá RH: 1 742 × 0,175 = 304,85 Kč

·         Třetí RH: 3 484 × 0,175 = 609,70 Kč

Redukční hranice pro náhradu mzdy

Redukční hranice

První

Druhá

Třetí

Rok 2019

190,75 Kč

286,13 Kč

572,25 Kč

Rok 2020

203,35 Kč

304,85 Kč

609,70 Kč

 

Krok druhý

Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

·         1. redukční hranice: 203,35 × 0,9 = 183,015 Kč

·         2. redukční hranice: (304,85 – 203,35) × 0,6 = 101,50 × 0,6 = 60,90 Kč

·         3. redukční hranice: (609,70 – 304,85) × 0,3 = 304,85 × 0,3 = 91,455 Kč

Maximální upravený redukovaný základ: 183,015 + 60,90 + 91,455 = 335,38 Kč.

 

Krok třetí

Vypočte se náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od první zameškané směny při dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku. Zaokrouhluje se na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

 

Zdroj:

https://www.podnikatel.cz/clanky/nahrada-mzdy-v-roce-2020-podle-novych-podminek/

Zálohy pro OSVČ a ostatní důležité údaje v sociálním pojištění pro rok 2020

Nařízením vlády s číslem 260/2019 Sb., jsou s účinností od 1. ledna 2020 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2020. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok

 

Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2020 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2018 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2019. Vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin stanoveného všeobecného vyměřovacího základu z údajů za rok 2018 a koeficientu nárůstu za prvé pololetí 2019 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2019, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2020. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2019 se vycházet nemůže. Rozhodné údaje totiž musí být známy již k 1. lednu 2020 a skutečné statistické údaje jsou vyhodnoceny až později.

Důležité údaje pro stanovení záloh pro rok 2020:

·         všeobecný vyměřovací základ činí 32 510 Kč

·         přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0715

·         průměrná mzda činí 34 835 Kč

 

Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení,tedy 32 510 × 1,0715 = 34 835 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Pro srovnání – v roce 2019 byla průměrná mzda ve výši 32 699 Kč (30 156 × 1,0843). 

Sociální pojištění v roce 2020

 

Rok 2019 2020
Maximální vyměřovací základ (limit pro solidární zdanění) 1 569 552 Kč 1 672 080 Kč
Minimální roční vyměřovací základ HČ (hlavní činnost) 98 100 Kč 104 508 Kč
Minimální roční vyměřovací základ VČ (vedlejší činnost) 39 240 Kč 41 808 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ HČ 8 175 Kč 8 709 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ VČ 3 270 Kč 3 484 Kč
Minimální měsíční záloha HČ 2 388 Kč 2 544 Kč
Minimální měsíční záloha VČ 955 Kč 1 018 Kč
Rozhodná částka pro VČ 78 478 Kč 83 604 Kč
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ 6 000 Kč 6 000 Kč
Minimální nemocenské 138/126 Kč 126 Kč
Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění
3 000 Kč

3 000 Kč

 

 

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2020 zůstává 3000 Kč měsíčně. V letech 2012 až 2018 se jednalo o částku 2 500 Kč (sdělení MPSV 410/2011 Sb.); zvýšení od 1. ledna 2019 (potvrzeno Sdělením MPSV č. 236/2018 Sb.).

Změna minimálního nemocenského pro OSVČ

OSVČ a zahraničních zaměstnanců došlo s účinností od 1. července 2019 v důsledku změny sazby pojistného ke snížení minimální výše pojistného na nemocenské pojištění, a to na 126 Kč (2,1 % z minimálního vyměřovacího základu, který činí 6000 Kč). Minimální výše pojistného na nemocenské pojištění těchto osob (v období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019) byla 138 Kč.

Nižší sazba pojistného se poprvé projevila při odvodu pojistného za červenec 2019. Na zaměstnance tato změna neměla žádný dopad, pojistné v nové sazbě odvádí zaměstnavatel. OSVČ a zahraniční zaměstnanci, kteří jsou účastni dobrovolně nemocenského pojištění, si však mohli upravit výši svých měsíčních plateb na nemocenské pojištění. Čtěte více: Od července se snížilo nejen nemocenské, ale i superhrubá mzda

 

Pokud byl jejich maximální měsíční vyměřovací základ pro platbu pojistného vyšší než 6000 Kč, byl jim z uhrazené platby pojistného v období od července 2019 pro dávku nemocenského pojištění vypočten vyšší vyměřovací základ než z předchozích plateb, právě s ohledem na snížení sazby pojistného. Pokud chtěli platit pouze ve výši minimálního pojistného, snížili platbu ze 138 Kč na 126 Kč. Kdo si platbu nesnížil a vyměřovací základ činí právě jen 6000 Kč, tom bude počátkem roku 2020 vyčíslen přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění.

 

Zvýšení důchodů od roku 2020

Novelou č. 244/2019 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se od ledna 2020 zvyšují starobní důchody. Nový § 67b zákona o důchodovém pojištění zníPokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč. 

Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). 

V roce 2020 by měl průměrný starobní důchod dosáhnout hodnoty zhruba 14 300 Kč. Podle zákonné valorizace by měli důchodci příští rok brát v průměru zhruba o 750 korun měsíčně více než v roce 2019. Nad rámec valorizace budou důchody zvýšeny ještě více. Dojde ke zvýšení průměrného starobního důchodu o cca 900 Kč (90 % důchodců by mělo zaznamenat zvýšení alespoň o 750 Kč). Procentuálně se změny nejvíce projeví u seniorů s nižšími důchody. Doplatek nad běžnou lednovou valorizaci důchodů bude připočítáván k procentní výměře důchodu jednotnou částkou.

Všechny důchody se skládají ze základní výměry a z procentní výměry důchodu. Při valorizaci důchodu může docházet ke zvyšování základní výměry, procentní výměry nebo obou těchto částek (tj. nejčastější varianta). Díky valorizacím jsou zvyšovány všechny v České republice vyplácené důchody (starobní, předčasné starobní důchody, invalidní důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně a také vdovské, vdovecké a sirotčí důchody).

V posledních letech dochází k valorizaci nejčastěji od lednové splátky důchodu. Valorizovány jsou pak všechny důchody přiznané (s datem přiznání) do 31. 12. předchozího roku. Důchod je “dovalorizován” i v případě, že je přiznáván zpětně. Od lednové splátky důchodu v roce 2020 dojde ke zvýšení základní výměry důchodu o 220 Kč z 3.270 Kč na 3.490 Kč a ke zvýšení procentní výměry důchodu o 5,2 %. Procentní výměra důchodu se dále zvýší o dalších 151 Kč. Každý důchodce by si měl od ledna 2020 polepšit minimálně o 371 korun. Čtěte také: Odvod zdravotního pojištění u starobních a invalidních důchodců

 

Důchodci starší 85 let

Od ledna 2019 došlo ke změně, díky které se o dalších 1000 Kč měsíčně zvýšila procentní výměra důchodu u osmdesátipětiletých důchodců. Důchodcům, kteří v průběhu roku 2020 dosáhnou věku 85 let, se důchod zvýší o 1000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém mají 85. narozeniny.

 

Zdroj:

https://www.podnikatel.cz/clanky/osvc-zalohy-na-socialni-pojisteni-pro-rok-2020/

Minimální zálohy na pojistné OSVČ pro rok 2020 už jsou známé

Lidem, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, se v roce 2020 zvýší minimální zálohy na sociální pojištění na 2544 korun měsíčně z dosavadních 2388 korun.

 

Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se pro rok 2020 zvýší na 2352 korun z předchozích 2208 korun měsíčně.

Vyplývá to z nařízení vlády, které včera vyšlo ve Sbírce zákonů. Stanoví všeobecný vyměřovací základ 32 510 korun a přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0715. Průměrná mzda pro účely pojistného v roce 2020 tak činí 34 835 korun.

Pro vedlejší činnost se zvyšuje minimální záloha sociálního pojištění na 1018 korun měsíčně z dosavadních 955 korun, u zdravotního pojištění se záloha neplatí.

Zdroj:

https://www.penize.cz/podnikani/410240-minimalni-zalohy-na-pojistne-osvc-pro-rok-2020-uz-jsou-zname

Živnostníci platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění budou v roce 2019 platit na povinném pojistném o téměř 400 korun měsíčně více. Jak konkrétně se platby na povinném pojistném mění, komu povinné odvody zdraží a kteří živnostníci budou platit stejně?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí každý měsíc platit měsíční zálohu na zdravotní a sociální pojištění. Měsíční záloha na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce a záloha na sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. „Zdravotní pojištění se platí na účet vybrané zdravotní pojišťovny, kterých je aktuálně na trhu sedm. Sociální pojištění se pak hradí vždy na účet místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Komu se zvýší měsíční zálohy

Měsíční částka zálohy na zdravotní i sociální pojištění se odvíjí od dosaženého hrubého zisku v minulém roce. Nová měsíční záloha se poprvé platí vždy za měsíc, kdy je u příslušných institucí odevzdán přehled o příjmech a výdajích. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti však musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha.

Jak rostou minimální odvody (v Kč)
  2018 2019
Zdravotní pojištění 2024 2208
Sociální pojištění 2189 2388
Celkem: 4213 4596

 

V roce 2019 bude minimální měsíční záloha na sociální pojištění činit 2 388 korun a na zdravotní pojištění 2 208 korun. „Živnostníci platící minimální zálohy na zdravotní i sociální pojištění budou tedy platit v souhrnu 4 596 korun, což je o 383 korun více než v roce 2018,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

 V roce 2019 budou minimální zálohu na zdravotní a sociální pojištění platit i drobní živnostníci a podnikatelé, kteří svou hlavní samostatnou výdělečnou činnost během daného roku zahájí.

„Minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního a zdravotního pojištění se liší, proto v praxi některé OSVČ platí na zdravotní pojištění minimální měsíční zálohu, avšak na sociální pojištění platí měsíční zálohu odpovídající skutečně dosaženému zisku. Například živnostník s hrubým ziskem 280 tisíc korun za rok 2018 bude v roce 2019 platit na zdravotní pojištění měsíční minimální zálohu 2 208 korun, ale sociální pojištění již bude nad limitem a bude činit 3 407 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Změna bankovních příkazů

Hledáte kvalitní životní pojištění? Nezávazně vám poradíme.

Živnostníci, kteří v roce 2018 platí na zdravotní pojištění minimální měsíční zálohu ve výši 2 024 korun, si od února 2019 musejí změnit trvalý bankovní příkaz pro platbu zdravotního pojištění, protože je nutné uhradit novou vyšší minimální měsíční zálohu v částce 2 208 již za leden 2019.

U sociálního pojištění se minimální měsíční záloha ve výši 2 189 korun platí až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018. Vyšší měsíční záloha se tedy poprvé hradí až za měsíc, kdy OSVČ odevzdá přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.

Vyšší příjmy = nic se nemění

Sazba zdravotního a sociálního pojištění se pro příští rok nemění, proto budou OSVČ s vyššími zisky v roce 2019 platit na povinném pojistném stejné částky jako v roce 2018.

„Kupříkladu živnostník s hrubým ziskem 620 000 korun v letech 2016, 2017 i 2018 platil po celý rok 2018 měsíční zálohy na zdravotní pojištění ve výši 3 488 korun a na sociální pojištění v částce 7 544 korun. Tytéž obnosy bude hradit i v roce 2019,“ upřesňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

 

 

Zdroj:

https://finance.idnes.cz/odvody-2019-zdravotni-pojisteni-socialni-pojisteni-osvc-zivnostnici-drobni-podnikatele-g5o-/podnikani.aspx?c=A181023_071259_podnikani_sov

 

 

Minimální mzda na začátku příštího roku popáté v řadě poroste. A opět to bude zvýšení výrazné. Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo minulý týden do připomínkového řízení návrh na růst minimální mzdy od 1. ledna 2019 o 1500 korun.

Ministerstvo pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) se tak ztotožnilo s požadavky Českomoravské konfederace odborových svazů. Naopak zástupci firem, ale i premiér Andrej Babiš (ANO) chtějí zvedat maximálně tisícikorunu měsíčně. Vláda tak ještě bude o růstu minimální mzdy jednat, než ji svým nařízením zvedne.

Podle dat Eurostatu patří česká minimální mzda k těm nejnižším z 22 zemí Evropské unie, které mají minimální mzdu na celostátní úrovni stanovenou. Nemá ji Dánsko, Finsko, Itálie, Kypr, Rakousko a Švédsko.

Na druhou stranu v posledních letech minimální mzda v Česku rychle roste, když ji pravidelně zvedala předchozí vláda vedená Bohuslavem Sobotkou. Ta si dala za cíl, aby minimální mzda činila 40 procent průměrné mzdy. Letos jsme už těsně pod touto hranicí (cca 38,5 %).

Zatímco v letech 2007 až 2012 zůstala minimální mzda na 8000 korunách, v příštích letech nerostla jen v roce 2014. Naposledy rostla na začátku letošního roku o rekordních 1200 korun na 12 200.

Jde o hrubou mzdu. U zaměstnance, který nevyužívá slevy na děti (ani další zvýhodnění), to dělá 10 468 korun čistého. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 lidí.

Další růst minimální mzdy o 1500 korun má podle ministerstva práce posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má Česko v Evropské unii čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.

Srovnání minimální mzdy podle standardu kupní síly (PPS)
Stát Hodnota
Lucembursko 1597 PPS
Belgie 1494 PPS
Německo 1450 PPS
Nizozemsko 1422 PPS
Francie 1389 PPS
Irsko 1305 PPS
Velká Británie 1247 PPS
Turecko 1018 PPS
USA 1011 PPS
Slovinsko 1006 PPS
Španělsko 938 PPS
Malta 911 PPS
Polsko 898 PPS
Řecko 813 PPS
Rumunsko 809 PPS
Portugalsko 788 PPS
Maďarsko 743 PPS
Slovensko 706 PPS
Chorvatsko 692 PPS
Estonsko 664 PPS
Česko 651 PPS
Litva 636 PPS
Lotyšsko 604 PPS
Srbsko 553 PPS
Bulharsko 546 PPS
Albánie 350 PPS

Zdroj: Eurostat, data aktuální k 31. 7. 2018; Poznámka: Standard kupní síly (PPS) je statistiky vytvořená společná jednotka, která se snaží zohlednit cenové rozdíly. Za jednu jednotku si tak lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb.

Proti dalšímu výraznému zvýšení minimální mzdy se postavila například Hospodářská komora. Podle ní by tak od roku 2013 minimální mzda vzrostla už o více než 60 procent, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Firmám se nelíbí možné rostoucí náklady. Za rok je to i s odvody celkově 24 tisíc korun na jednoho zaměstnance s minimální mzdou, pokud by skutečně došlo k růstu o 1500 korun.

Růst minimální mzdy od příštího roku chystají například i v sousedním Slovensku. Minimální výdělek by tam měl vzrůst ze 480 na 520 eur (zhruba 13 500 korun).

 

Vedle minimální mzdy má od příštího roku růst i zaručená mzda – podle složitosti práce a kvalifikace o 1500 až 3000 korun. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší alespoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl podle návrhu ministerstva práce vydělat od příštího ledna přinejmenším 27 400 korun hrubého měsíčně.

Srovnání minimální mzdy po přepočtu na eura
Stát Výše minimální mzdy
Lucembursko 1999 eur
Irsko 1614 eur
Nizozemsko 1594 eur
Belgie 1563 eur
Německo 1498 eur
Francie 1498 eur
Velká Británie 1464 eur
USA 1078 eur
Španělsko 859 eur
Slovinsko 843 eur
Malta 748 eur
Řecko 684 eur
Portugalsko 677 eur
Estonsko 500 eur
Polsko 480 eur
Slovensko 480 eur
Česko 469 eur
Chorvatsko 466 eur
Lotyšsko 430 eur
Maďarsko 418 eur
Rumunsko 407 eur
Litva 400 eur
Turecko 380 eur
Srbsko 283 eur
Bulharsko 261 eur
Albánie 191 eur

Zdroj: Eurostat, data aktuální k 31. 7. 2018

Až polovina průměrné mzdy

Ministerstvo práce připravuje také změnu zákoníku práce, podle které by se od roku 2020 minimální mzda zvyšovala tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska.

Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda, uvedla ministryně práce Jana Maláčová.

Proti jsou opět zástupci zaměstnavatelů. Návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Je tak podle něj možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi, a prohlubovala by se tak nezaměstnanost.

 Mechanismus růstu minimální mzdy by podle Hospodářské komory měl být postaven na prognóze ministerstva financí, na jejímž základě se sestavuje státní rozpočet. Zároveň by se neměl vztahovat k průměrné mzdě, ale k mediánovému příjmu.
Zdroj: