Živnostníci platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění budou v roce 2019 platit na povinném pojistném o téměř 400 korun měsíčně více. Jak konkrétně se platby na povinném pojistném mění, komu povinné odvody zdraží a kteří živnostníci budou platit stejně?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí každý měsíc platit měsíční zálohu na zdravotní a sociální pojištění. Měsíční záloha na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce a záloha na sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. „Zdravotní pojištění se platí na účet vybrané zdravotní pojišťovny, kterých je aktuálně na trhu sedm. Sociální pojištění se pak hradí vždy na účet místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Komu se zvýší měsíční zálohy

Měsíční částka zálohy na zdravotní i sociální pojištění se odvíjí od dosaženého hrubého zisku v minulém roce. Nová měsíční záloha se poprvé platí vždy za měsíc, kdy je u příslušných institucí odevzdán přehled o příjmech a výdajích. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti však musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha.

Jak rostou minimální odvody (v Kč)
  2018 2019
Zdravotní pojištění 2024 2208
Sociální pojištění 2189 2388
Celkem: 4213 4596

 

V roce 2019 bude minimální měsíční záloha na sociální pojištění činit 2 388 korun a na zdravotní pojištění 2 208 korun. „Živnostníci platící minimální zálohy na zdravotní i sociální pojištění budou tedy platit v souhrnu 4 596 korun, což je o 383 korun více než v roce 2018,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

 V roce 2019 budou minimální zálohu na zdravotní a sociální pojištění platit i drobní živnostníci a podnikatelé, kteří svou hlavní samostatnou výdělečnou činnost během daného roku zahájí.

„Minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního a zdravotního pojištění se liší, proto v praxi některé OSVČ platí na zdravotní pojištění minimální měsíční zálohu, avšak na sociální pojištění platí měsíční zálohu odpovídající skutečně dosaženému zisku. Například živnostník s hrubým ziskem 280 tisíc korun za rok 2018 bude v roce 2019 platit na zdravotní pojištění měsíční minimální zálohu 2 208 korun, ale sociální pojištění již bude nad limitem a bude činit 3 407 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Změna bankovních příkazů

Hledáte kvalitní životní pojištění? Nezávazně vám poradíme.

Živnostníci, kteří v roce 2018 platí na zdravotní pojištění minimální měsíční zálohu ve výši 2 024 korun, si od února 2019 musejí změnit trvalý bankovní příkaz pro platbu zdravotního pojištění, protože je nutné uhradit novou vyšší minimální měsíční zálohu v částce 2 208 již za leden 2019.

U sociálního pojištění se minimální měsíční záloha ve výši 2 189 korun platí až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018. Vyšší měsíční záloha se tedy poprvé hradí až za měsíc, kdy OSVČ odevzdá přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.

Vyšší příjmy = nic se nemění

Sazba zdravotního a sociálního pojištění se pro příští rok nemění, proto budou OSVČ s vyššími zisky v roce 2019 platit na povinném pojistném stejné částky jako v roce 2018.

„Kupříkladu živnostník s hrubým ziskem 620 000 korun v letech 2016, 2017 i 2018 platil po celý rok 2018 měsíční zálohy na zdravotní pojištění ve výši 3 488 korun a na sociální pojištění v částce 7 544 korun. Tytéž obnosy bude hradit i v roce 2019,“ upřesňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

 

 

Zdroj:

https://finance.idnes.cz/odvody-2019-zdravotni-pojisteni-socialni-pojisteni-osvc-zivnostnici-drobni-podnikatele-g5o-/podnikani.aspx?c=A181023_071259_podnikani_sov

 

 

Minimální mzda na začátku příštího roku popáté v řadě poroste. A opět to bude zvýšení výrazné. Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo minulý týden do připomínkového řízení návrh na růst minimální mzdy od 1. ledna 2019 o 1500 korun.

Ministerstvo pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) se tak ztotožnilo s požadavky Českomoravské konfederace odborových svazů. Naopak zástupci firem, ale i premiér Andrej Babiš (ANO) chtějí zvedat maximálně tisícikorunu měsíčně. Vláda tak ještě bude o růstu minimální mzdy jednat, než ji svým nařízením zvedne.

Podle dat Eurostatu patří česká minimální mzda k těm nejnižším z 22 zemí Evropské unie, které mají minimální mzdu na celostátní úrovni stanovenou. Nemá ji Dánsko, Finsko, Itálie, Kypr, Rakousko a Švédsko.

Na druhou stranu v posledních letech minimální mzda v Česku rychle roste, když ji pravidelně zvedala předchozí vláda vedená Bohuslavem Sobotkou. Ta si dala za cíl, aby minimální mzda činila 40 procent průměrné mzdy. Letos jsme už těsně pod touto hranicí (cca 38,5 %).

Zatímco v letech 2007 až 2012 zůstala minimální mzda na 8000 korunách, v příštích letech nerostla jen v roce 2014. Naposledy rostla na začátku letošního roku o rekordních 1200 korun na 12 200.

Jde o hrubou mzdu. U zaměstnance, který nevyužívá slevy na děti (ani další zvýhodnění), to dělá 10 468 korun čistého. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 lidí.

Další růst minimální mzdy o 1500 korun má podle ministerstva práce posílit motivaci k práci, zajistit lidem příjem bez dodatečných sociálních dávek a přiblížit český nejnižší výdělek částkám v ostatních vyspělých zemích. Podle kupní síly má Česko v Evropské unii čtvrtou nejnižší minimální mzdu, a to po Bulharsku, Lotyšsku a Litvě.

Srovnání minimální mzdy podle standardu kupní síly (PPS)
Stát Hodnota
Lucembursko 1597 PPS
Belgie 1494 PPS
Německo 1450 PPS
Nizozemsko 1422 PPS
Francie 1389 PPS
Irsko 1305 PPS
Velká Británie 1247 PPS
Turecko 1018 PPS
USA 1011 PPS
Slovinsko 1006 PPS
Španělsko 938 PPS
Malta 911 PPS
Polsko 898 PPS
Řecko 813 PPS
Rumunsko 809 PPS
Portugalsko 788 PPS
Maďarsko 743 PPS
Slovensko 706 PPS
Chorvatsko 692 PPS
Estonsko 664 PPS
Česko 651 PPS
Litva 636 PPS
Lotyšsko 604 PPS
Srbsko 553 PPS
Bulharsko 546 PPS
Albánie 350 PPS

Zdroj: Eurostat, data aktuální k 31. 7. 2018; Poznámka: Standard kupní síly (PPS) je statistiky vytvořená společná jednotka, která se snaží zohlednit cenové rozdíly. Za jednu jednotku si tak lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb.

Proti dalšímu výraznému zvýšení minimální mzdy se postavila například Hospodářská komora. Podle ní by tak od roku 2013 minimální mzda vzrostla už o více než 60 procent, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Firmám se nelíbí možné rostoucí náklady. Za rok je to i s odvody celkově 24 tisíc korun na jednoho zaměstnance s minimální mzdou, pokud by skutečně došlo k růstu o 1500 korun.

Růst minimální mzdy od příštího roku chystají například i v sousedním Slovensku. Minimální výdělek by tam měl vzrůst ze 480 na 520 eur (zhruba 13 500 korun).

 

Vedle minimální mzdy má od příštího roku růst i zaručená mzda – podle složitosti práce a kvalifikace o 1500 až 3000 korun. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší alespoň jejímu dvojnásobku. Vysokoškolák se specializovanou prací na vyšší pozici by si tak měl podle návrhu ministerstva práce vydělat od příštího ledna přinejmenším 27 400 korun hrubého měsíčně.

Srovnání minimální mzdy po přepočtu na eura
Stát Výše minimální mzdy
Lucembursko 1999 eur
Irsko 1614 eur
Nizozemsko 1594 eur
Belgie 1563 eur
Německo 1498 eur
Francie 1498 eur
Velká Británie 1464 eur
USA 1078 eur
Španělsko 859 eur
Slovinsko 843 eur
Malta 748 eur
Řecko 684 eur
Portugalsko 677 eur
Estonsko 500 eur
Polsko 480 eur
Slovensko 480 eur
Česko 469 eur
Chorvatsko 466 eur
Lotyšsko 430 eur
Maďarsko 418 eur
Rumunsko 407 eur
Litva 400 eur
Turecko 380 eur
Srbsko 283 eur
Bulharsko 261 eur
Albánie 191 eur

Zdroj: Eurostat, data aktuální k 31. 7. 2018

Až polovina průměrné mzdy

Ministerstvo práce připravuje také změnu zákoníku práce, podle které by se od roku 2020 minimální mzda zvyšovala tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska.

Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda, uvedla ministryně práce Jana Maláčová.

Proti jsou opět zástupci zaměstnavatelů. Návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Je tak podle něj možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi, a prohlubovala by se tak nezaměstnanost.

 Mechanismus růstu minimální mzdy by podle Hospodářské komory měl být postaven na prognóze ministerstva financí, na jejímž základě se sestavuje státní rozpočet. Zároveň by se neměl vztahovat k průměrné mzdě, ale k mediánovému příjmu.
Zdroj:

Příští rok opět dojde k růstu minimálních záloh a stejně jako u sociálního pojištění půjde o růst rekordní.

Zálohy vychází z průměrné mzdy

Abychom mohli vypočítat nové minimální zálohy, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Ta vychází z Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., konkrétně ze všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2017) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2018), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Zdravotní pojištění 2019

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (32 699 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 16 349,50 Kč, po zaokrouhlení 16 350 Kč. Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2019 ve výši 2208 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).

Pro srovnání, letošní minimální záloha činí 2024 Kč, jedná se tedy o nárůst o 184 Kč. Stejně jako u sociálního pojištění se jedná o rekordní růst minimálních záloh. Rozdíl letošní a loňské minimální zálohy na zdravotní pojištění činil 118 Kč a už tehdy se jednalo vzhledem k dosavadnímu vývoji o výrazný rozdíl. Výrazný růst minimálních záloh je způsobený zvyšováním mezd.

Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce. Nová výše minimální zálohy se platí (na rozdíl od zálohy na sociální pojištění) vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání Přehledu OSVČ za rok 2018, který musíte odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019
Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Minimální vyměřovací základ 12 971 Kč 13 306 Kč 13 503 Kč 14 116 Kč 14 990 Kč 16 350 Kč
Minimální záloha 1752 Kč 1797 Kč 1823 Kč 1906 Kč 2024 Kč 2208 Kč

Podnikáte-li pouze na vedlejší činnost (např. při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku (zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu).

Nezapomeňte i na změny u minimální mzdy

Od ledna také opět dojde ke zvýšení minimální mzdy. Zatím však není úplně jasné, o kolik vzroste, materiál teprve prošel připomínkovým řízením. Uvažuje se o částce od 800 do 1500 Kč. Nová úroveň minimální mzdy tak může být od roku 2018 ve výši 13 000 Kč, nebo také 13 700 Kč.

Růst minimální mzdy zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP), které se od ní odvozuje.

 

V případě, že se minimální mzda zvýší o 800 Kč na 13 000 Kč, bude nová záloha pro OBZP činit (13,5 % x 13 000 Kč) 1755 Kč (vzroste ze současných 1647 Kč). Pokud by se zvýšila o uvažované maximum, tedy na 13 700 Kč, bude nová minimální záloha pro OBZP ve výši (13,5 % x 13 700 Kč) 1850 Kč.

Zdroj:

https://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-pojisteni-2019-minimalni-zaloha-rekordne-vzroste/?ic=kolotoc-header&icc=zdravotni-pojisteni-2019-minimalni-zaloha-rekordne-vzroste

Zálohy vychází z vyhlášky

Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Tu pravidelně stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou a vychází přitom z všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2016) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2017), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Průměrná mzda pro rok 2018 se odhaduje na 29 979 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 28 250 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0612. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Letošní průměrná mzda pro srovnání činí 28 232 Kč.

Zdravotní pojištění 2018

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (29 979 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 14 989,50 Kč, po zaokrouhlení 14 990 Kč (pro letošek platí 14 116 Kč). Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2018 ve výši 2024 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).

To je o 118 Kč víc než letos. Stejně jako u sociálního pojištění se jedná o poměrně výrazný růst způsobený zvyšováním mezd. Letos se oproti předchozímu roku minimální záloha zvyšovala o 83 Kč a už to byl za poslední dobu poměrně velký nárůst. (Předchozí rok například záloha vzrostla jen o 26 Kč. Růst v jednotlivých letech můžete porovnat v tabulce níže.)

Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce. Nová výše minimální zálohy se platí (na rozdíl od zálohy na sociální pojištění) vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání Přehledu OSVČ za rok 2017, který musíte odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018
Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Minimální vyměřovací základ 12 971 Kč 13 305,5 Kč 13 503 Kč 14 116 Kč 14 990 Kč
Minimální záloha 1752 Kč 1797 Kč 1823 Kč 1906 Kč 2024 Kč

Podnikáte-li pouze na vedlejší činnost (např. při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku (zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu).n už

Zdroj:

https://www.mesec.cz/clanky/zdravotni-pojisteni-2018-vyssi-minimalni-zalohy-a-vice-statnich-pojistencu/

 

Jako každý rok i ten příští dojde k růstu minimálních záloh a k dalším změnám v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. V dnešním článku se zaměříme na změny v oblasti sociálního pojištění.

Zálohy vychází z vyhlášky

Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Tu pravidelně stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou a vychází přitom z všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2016) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2017), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Průměrná mzda pro rok 2018 se odhaduje na 29 979 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 28 250 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0612. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Letošní průměrná mzda pro srovnání činí 28 232 Kč.

Sociální pojištění 2018

Záloha na sociální pojištění se odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %. V případě, že je váš vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální a vy budete platit také jen minimální zálohu na pojistné. (Dobrovolně si můžete platit zálohy vyšší.)

Zdroj:

https://www.mesec.cz/clanky/socialni-pojisteni-2018-kolik-pristi-rok-zaplatite-na-zalohach/?ic=kolotoc-header&icc=socialni-pojisteni-2018-kolik-pristi-rok-zaplatite-na-zalohach